bez názvu 1
Já už nechci psát básně,
nechci mít zkaženej svět,
doufám že bude zas krásně,
ale už NECHCI ji zpět.
Asi sem se ponižoval,
a to strašně moc,
já sám sobě ubližoval,
chtěl ji každou noc,
teď už je to pryč,
strašně mě to mrzí,
hlavu mám jak míč,
snad smrt přijde brzy.
Už nebude další šance,
to říkám sám sobě,
nebudu nosit jí rance,
mé srdce leží v hrobě.
Asi mám parohy na hlavě,
a uprostřed hrudi,
asi došlo k zástavě,
a já se budu nudit.
Miloval sem ji přezpříliš,
mnohem víc než sebe,
ale teď už jenom trochu,
teď tělo mé mě zebe,
a ona řekla: "hochu
teď si prdel vyliž."